Znáte tyto jednoduché triky, jak efektivně vycvičit psa?
Znáte tyto jednoduché triky, jak efektivně vycvičit psa?
I když je pes živá bytost a miluje svobodu, měl by umět poslouchat. Protože pejska, který poslouchá, můžete bez výčitek a strachu pustit z vodítka nebo ho nechat doma samotného. Jak ho ale té poslušnosti naučit?
Každý ví, jak se starat o psa - dát mu najíst, napít, vyvenčit ho, občas zajít k veterináři a pomazlit ho. Často ale lidé zapomínají, že pes je vaše zodpovědnost a součástí péče o něj je i jeho výcvik.
Správný čas pro výcvik štěněte
Stejně jako existuje několik rad pro správnou péči o zdraví psa, jsou ty nejrůznější postupy a doporučení na to, kdy a jak začít s výcvikem štěněte. Dle odborníků není na co čekat. S výcvikem můžete začít v jakémkoliv věku, ale s přibývajícím věkem je cvičení náročnější.
Je dobré myslet na to, že váš nový přírůstek je ještě miminko - roste, vyvíjí se. Alespoň do 4 měsíců jej tedy příliš nezatěžujte. Větší zátěž může pejskovi způsobit různé komplikace. Nicméně je dobré v tomto období pejska socializovat a učit ho nenáročným běžným věcem (slyšet na jméno, říct si na záchod, přiběhnout na zavolání apod.).
Základní cviky podle věku štěněte:
- 2 měsíce - pejsek se učí na jméno a na zavolání. V tomto období je důležité nechat chlupáče zvyknout si na nový domov, ruchy ulice a naučit ho čistotě.
- 3 měsíce - je čas vašemu psímu kamarádovi vymezit hranice. Ukažte mu co nesmí, například povely “nesmíš” nebo “fuj”. Kromě toho je čas naučit pejska přiběhnout na zavolání a pozvolna ho seznámit s povelem “sedni”.
- 4 měsíce - od čtvrtého měsíce se už můžete seznamovat s vodítkem a trénovat chůzi u nohy. V tomto věku se pejsek může začít učit i povel “čekej” nebo “zůstaň”.
- 5 měsíců - to je ta pravá chvíle vyzkoušet chůzi bez vodítka a začít s aportováním.
- 6 měsíců - v tomto věku už je pejsek schopen chápat složitější povely a trénovat třeba v terénu.
7 základních pravidel výcviku
Ať už jdete na výcvik vašeho chlupáče jakkoliv, pamatujte na tyto základní pravidla a snažte se je promítnout do praxe.
- V jednotě a je síla: Při výcviku buďte důslední a dejte pozor, abyste pejskovi nemotali hlavu. Jestliže učíte psa povel “Zůstaň” a váš partner “Čekej” a přitom chce to samé, výsledků se pravděpodobně nedočkáte. Nezapomeňte odměňovat bezprostředně po splnění povelu.
- Harmonogram výuky: Dle odborníků udrží pejsek pozornost maximálně 10-15 minut. Výcvik tedy rozdělte pauzami na kratší úseky.
- Ledový klid a vyrovnanost: Pes je velmi citlivá bytost. Je potřeba si uvědomit, že on vaši omluvu nepochopí. Proto je podstatné mít nervy pod kontrolou, nezvyšovat hlas, být v klidu a poskytnout vašemu miláčkovi podporu. I lidé se špatně učí věci, které je nebaví.
- Zasloužená odměna: Pro psa není odměnou pouze pamlsek, ale i vaše vlídná slova a pohlazení. Nezapomeňte tedy dostatečně vyjadřovat radost a pýchu, například slovy: hodný pejsek, šikulka, pašák apod. Pamatujte ale, všeho s mírou! Proto by měla odměna zasloužená a měla by následovat bezprostředně po výkonu.
- Povely neopakovat: Opakování povelů může být záludné. Neuposlechnutí či nepochopení toho, co po pejskovi chcete, může vybízet k opakování povelu. Na druhou stranu pes se může naučit, že může poslechnout až na druhý, třetí nebo i patnáctý povel - což je špatně.
- Správná rutina: Pes nemá svůj kalendář, diář ani hodinky. Rozlišit jednotlivé denní etapy zvládne, pokud se relativně pravidelně opakují. Především v prvních měsících byste tedy měli zavést denní koloběh. Podle toho pejsek pozná, že po procházce následuje výcvik, který završíte společným hraním, mazlením a nějakou dobrotou. Tím se pejsek bude na výcvik těšit.
- Konec dobrý, všechno dobré: Každý výcvik by měl být zakončen zaslouženou odměnou. Zasloužená bude vždy, když zvolíte povel, který váš pejsek bez problémů zvládá. Pochvala a odměna na konci formuje dobrý vztah k výcviku.
Pozitivní nebo negativní výcvik?
Mezi cvičiteli existují dvě metody výcviku: pozitivní a negativní přístup. Oba poskytují jisté výhody i nevýhody. Ale přesto je pejskaři a cvičiteli upřednostňovaný ten pozitivní - což je určitě dobře.
Pozitivní přístup je charakteristický motivací ve formě odměn, vlídných slov nebo pohlazení. Samozřejmě odměny jsou individuální. Stejně jako u motivace lidí i pejska musíte poznat a zjistit, co ho nejvíce motivuje a co chápe jako odměnu.
Negativní přístup rozhodně neznamená něco špatného. Nejde o žádné týrání psů. Ale je to metoda, která jde na výcvik z druhého konce a pro komplexní trénink je stejně důležitá jako ta pozitivní. Např. při výcviku místo uposlechnutí povelu pejsek natěšeně skočí po odměně, kterou má páníček v ruce. Ten to potrestá důrazným “NE,” “NESMÍŠ” apod.
Pozitivní metoda podněcuje ke zvýšení frekvence žádoucího chování.
X
Negativní metoda se snaží minimalizovat frekvence nežádoucího chování.
Výcvik dospělého psa
Někdy se páníčci nechají unést novým chlupatým členem rodiny a soustředí se více na rozmazlování, lásku, vybavení a nakupování triček pro milovníky psů. To samozřejmě není špatně, to všechno pejsek potřebuje. Ale může se stát, že vám mezi tím pejsek vyroste v rošťáka a bude z něj roztomilý ničitel domácnosti. Pamatujte, že to není jeho vina!
Asi všichni znají přísloví: “Starého psa novým kouskům nenaučíš.” Naštěstí to není tak úplně pravda a tento zdánlivě nemožný úkol lze překonat. Vyspělost psa může dokonce přinést i nějaké výhody - delší pozornost, lepší disciplína a snadnější pochopení. Na druhou stranu proti vám hrají špatné návyky, na které si pejsek stihl zvyknout.
Nakonec zjistíte, že výcvik dospělého psa se nijak neliší od výcviku štěněte. Největší rozdíl je v tom, že je to běh na delší trať a vy budete potřebovat i odměny pro sebe. Především se obalte své nervy pořádnou dávkou trpělivosti a porozumění.
Ať už cvičíte štěně nebo dospělého psa je dobré najít si vám vyhovující cvičák, kde vám s výchovou těchto milovaných společníků pomohou. Zkušené rady obzvlášť oceníte, pokud má váš pejsek tak trošku roupy a nebo se snažíte převychovat dospělého pejska.
Kohoutová Klára